Žijme jako bychom byli na planetě sami

Často mě udivují reakce lidí, když se jím svěřím se svými sny. Nadšeně vyprávím jak bych se chtěla stát digitálním nomádem a cestovat, být pánem sama sebe. Koukají na mě se špetkou údivu a trochou opovržení? Těžko se mi pro tuto situaci hledají slova, ale vždy mám zaručeně stejné pocity.
Zkrátka pocit, že jim v tu chvíli běhá v hlavě myšlenka: "A jak si to jako ta 17 náctiletá holka představuje?" Jako by měli pocit, že něčeho takového dosáhnout nelze.

Nevědí jak na to?? Já také ne!!

Smějte se jako by se nikdo nedíval.

Rozdíl mezi námi asi je, že já věřím. Ale vím, že jen věřit nestačí a tak pracuji. Pracuji hlavně na sobě, na myšlení, na tom co vytvářím a na tom co vypouštím ze svých úst.


SAMY K NÁM SNY NEPŘIJDOU!

Užívejte si každý okamžik naplno.

To je omyl většiny lidí. Naší společnosti. Jsme obklopeni médii, které nám ze všech stran podstrkují různé katastrofy a strachy? A my jim to žereme i s navijákem. Vyžíváme se v tom koukat na zprávy a říkat, jak je strašné, co se v tom světě děje. Pokud se tím, ale budeme řídit a bát se, nikdy neprožijeme to, co skutečně chceme. K čemu by to bylo přežívat ze dne na den, když máme spoustu možností žít!

Pozorujte věci kolem sebe.

Televize jsou plné reklam s léky, které nám nepomáhají. A my je i přesto bereme s nadějí, že nám bude lépe. Přijde mi to jako vykoupení. Když mi bude dobře teď, zákonitě mi musí být špatně později, třeba i za několik let. Samozřejmě, že z té chemie a pak chodíme a bezmyšlenkovitě se ptáme, z čeho to je?
Cpeme do sebe prášky na absurdní bolesti, jako je slabá bolest hlavy. Přitom je naše tělo tak inteligentní, že se nám snaží něco sdělit, ale my jej nedokáže poslouchat. Možná naše ego nám to nedovolí. Možná ten přesvědčující pocit, že přeci jenom ta chemie nám dokáže pomoct, protože ji přeci berou všichni.
Ale zrovna tahle obyčejná bolest hlavy může znamenat, že nám bylo sděleno více informací, než za den dokážeme pojmout. Naložili jsme si příliš mnoho práce, kterou nestíháme udělat.

Hrajte si jako děti.

Kolikrát by stačily změnit jen maličkosti v našem životě a navždy by nám přestaly migrény a bolesti hlavy, ale i mnoho dalšího. Tak proč to nevidíme? Proč nedokážeme změnit náš styl života. Rozvrhnout si úkoly nebo si udělat chvilku na sebe, kdy vypneme. Meditace přímo k tomu stvořená. Ale většina mladých lidí odsuzuje aniž by vyzkoušeli. Znám ten pocit moc dobře, když na vás koukají jak na idiota a ptají se "k čemu ti to sakra je?" ale začátkem toho všeho je právě odloučit se od názorů ostatních, protože všechno co děláme, děláme pro sebe, ne pro nikoho jiného. A nakonec z toho máme ještě dobrý pocit a ti co vám nadávají jen negativní energii. Jejich problém ne? :)

Kašleme na ostatní a žijme si svůj život. Každý je výjimečný! Nevnímejme tolik média a zprávy. Poslouchejme naše tělo. Samy sobě jsme nejlepším lékařem. A nesuďme ostatní, když dělají něco, co nám přijde divné. Zkusme se zamyslet nad tím, proč to dělají. Třeba budeme mile překvapeni. :)

Najděte přátele, se kterými se cítíte dobře.

Mějte se a smějte se :) Canli :)